Napsali o PCR

Dobrovolníci sadí stromy a uklízí ulice za body

16. dubna 2014 – Jitka Lukášová
Sport

Chtěli jste někdy poslat nějakému poslanci dopis apelující na jeho odolnost vůči korupci? Chtěli jste někdy zasadit kytku nebo strom na místo, které by to opravdu potřebovalo? Měli jste někdy chuť narovnat spadlou značku? Touhu po dobročinných skutcích měli i organizátoři zábavně-poznávacího závodu Prague City Race a rozhodli se zapojit i další účastníky. Na úvod sezóny si tedy pro závodníky – jednotlivce či dvojice – přichystali vskutku filantropické hody.

Každý den od pondělí do pátku (14. až 18. dubna) čeká na závodníky několik úkolů ke splnění. Organizátoři Martin Hák a Martin Šembera je posílají vždy na daný den emailem. Povinné minimum představuje splnění alespoň jednoho úkolu denně a podání důkazu o jeho realizaci. Důkazem může být cokoli od písemného potvrzení, až po fotky či videa. Kreativita účastníků tak pracuje na plné obrátky a kromě vlastního lovení dobrých skutků se rozjíždí i závod o nejlepší zpracování dokumentující tyto činy. Výsledkem je kromě patnácti úkolů zaměřených na zvýšení všeobecného blaha i to, že výtěžek této akce půjde na adopci „tmavomodrého bobříka“ v pražské ZOO. Chybět nebude ani závěrečné páteční vyhodnocení, na kterém budou přede všemi vyhlášeni nejlepší plniči dobrých skutků.

Pokud je někdo z vás taky nadšený pro dobré skutky, ještě se může zapojit. Kromě této akce chystá Prague City Race i další závody, nejbližší se uskuteční ve středu 14. května 2014. Více informací najdete na webových stránkách.

Orienťák nás zavedl nejen do pražského podzemí

Jitka Lukášová, Jan Moravec, STUDENTSKÝ LIST www.ilist.cz, Říjen 2011

Jak to vidí on?
Kavárna Nona při Národním divadle. Parta kluků a holek, se kterými se má spoluběžkyně podle všeho dobře zná. Brnění v nohou, předkrvovaných napětím. Kam jsem to proboha zase vlezl.
Nafasujeme mapku a seznam otázek, načež v krátkých intervalech vybíháme do podvečerní Prahy. Cílem je přinést co nejvíce odpovědí a vrátit se co nejrychleji. Nejdůležitější je naplánovat si cestu tak, abychom se vrátili do zadaného intervalu (při jeho překročení bychom přišli o body získané za správné odpovědi).
I když jsou úkoly rozstrkané po celém centru Prahy, nehraje fyzická převaha až takovou roli. Využívat můžeme kromě vlastních nohou také MHD.
Naše cesta vede přes garáže divadla na Slovanský ostrov, z pískoviště dobýváme organizátory schovanou mušli a pokračujeme na cestě Prahou, za Národní muzeum, do Balbínovy poetické hospůdky, na Florenc i třeba do Celetné.
Možná to bylo štěstí, možno jsme si s Jitkou dobře rozvrhli trasu, každopádně k našemu překvapení jsme skončili na krásném (přestože trochu nevděčném) čtvrtém místě. Hlavně jsme ale užili spoustu srandy (pozor na to, který břeh potoka je pravý a který levý, jinak hrozí brodění) a po závodě příjemně poklábosili s ostatními závodníky, zasmáli se sobě i jiným.

Jak to vidí ona?
Víte, že se potok Botič vlévá do Vltavy tunelem? Já o tom neměla ani tušení, dokud mě a mého spoluběžce nezavedl jeden z úkolů 150 metrů proti proudu do podzemí. A právě po tomto úkolu dostal jméno první podzimní závod Underground Prague City Race.
Podobných lahůdek je ale více. Pořadatelské duo Martin Hák a Martin Šembera si dává záležet, aby zadání sportovně-orientačního závodu bylo pokaždé jiné a pokaždé něčím překvapilo.
Příznivců mají dost a jsou věrní – Prague City Race se zúčastňují pravidelně. Vždy je ale přiváben i nějaký nováček. Tentokrát jsme to my. Kolektiv je přátelský a vtip se cení. I při plnění úkolů.
Jsem nervózní. Už dlouho jsem neběhala. Mám pocit, že to svému spoluběžci pokazím. Vybíháme. Ze začátku to jde. Převážně klusem se plynule přesunujeme od jednoho místa k druhému. Příliš nebloudíme. Tu a tam potkáváme i ostatní běžce. Nohy těžknou, konec se blíží. Většinu úkolů jsme zvládli. Spěcháme zpátky.
Mezi úlevnými výdechy konzultujeme odpovědi s dalšími závodníky. Srandy je kopec, jak se jeden směje druhému. Přehlédnutí maličkosti v zadání totiž stojí body, které pak v závěru chybí.
My máme štěstí. Čtvrté místo nám zvedá sebevědomí. Mám chuť dokázat, že jsem lepší. Ještě budu mít šanci. Organizátoři chtějí za měsíc uspořádat poslední kolo před zimní přestávkou. Já bych se ale nedivila, kdyby po nátlaku nadšených sportovců spíchli i nějaký závod s kulichy.

Prahu jde poznat i jinak než z okna turistického autobusu

Orientační běh nemusí vždy připomínat náročné outdoorové závody v členitém terénu. Právě lidem, kteří chtějí poznat Prahu trochu netradičně a přitom rádi běhají s mapou, je určen Prague City Race.

Porce sportu, porce zábavy - tak lze stručně charakterizovat závody Prague City Race. S větší či menší pravidelností se každý měsíc s výjimkou zimního období schází zhruba třicet lidí, aby si zaběhli sportovně-poznávací orienťák po Praze. Ve smíšených dvojicích se s mapkou proplétají zákoutími historického jádra a plní nejrůznější úkoly. Odpočítává se jim časový limit dvě hodiny. běhá se za každého počasí.

Organizátoři si dávají záležet na tom, aby byl závod pokaždé jiný a aby se pravidelní účastníci neměli šanci nudit. Mění nejen otázky a úkoly, ale také způsoby startování. Vybíhá se hromadně, po intervalech, po vyplnění vědomostního kvízu, někdy si závodníci musí nejprve sesbírat a slepit rozstříhané zadání.

K přesunům z místa na místo slouží především vlastní nohy, ale jezdit se může i pražskou MHD. Proto je velmi důležité si dobře rozvrhnout trať a posloupnost plnění úkolů. "Dobré plánování je půlka úspěchu. Kdo chce ale vyhrát, musí i běžet" radí Martin Šembera, organizátor Prague City Race a student posledního ročníku na Fakultě mezinárodních vztahů. Ke správnému a rychlému splnění úkolů tak stačí kombinace logistické zdatnosti, vědomostí, dobrého postřehu a důkazů, že se na dané místo běžci osobně dostavili. Dobrá znalost pražských reálií zvýhodňuje. Dobrý postřeh ušetří hledání ukrytých míst či detailů. Dobré nohy urychlí shánění drobných předmětů, razítek či přírodních materiálů. Ti, kdo nechtějí nebo nemohou přepínat své fyzické možnosti, mohou podle Martina Šembery chůzí zvládnout dvě třetiny trati.

Martin Šembera a Martin Hák, tvůrci Prague City Race, původně uspořádali "poznávačku" Prahy jako jednorázovou akci. Ta se ale účastníkům natolik zalíbila, že si vyžádali pokračování. Prague City Race tak právě slaví svoje první narozeniny. A své věrné už si našlo. Podle pořadatelů se závody rozkřikly především mezi outdooráky. Často si ale přijdou zaběhat i další zájemci a ani ti nezůstávají bez úspěchu.

Organizátoři se nebojí expanzivních plánů do budoucna. Zvažují zvýšit četnost závodů. Díky povaze by se jim líbilo Prague City Race rozšířit také mezi cizince, kteří se nebrání netradičním způsobům poznávání Prahy.

STUDENTSKÝ LIST www.ilist.cz, DUBEN 2011, JITKA LUKÁŠOVÁ